Nad chatu není

Alespoň občas je v životě třeba ‚změnit vzduch‘. Tedy vyrazit z domova někam jinam, někam, kde si odpočineme a načerpáme nových sil. A za podobným odreagováním se nemusíme vůbec putovat světa kraj. Bohatě stačí i to, když vyrazíme na chatu. Nebo na chalupu, případně do jiného vlastního rekreačního objektu. To je totiž přesně to pravé místo, kde si můžeme dokonale odpočinout, kde můžeme zažít něco jiného, než co zažíváme ve všedních dnech někde doma a v práci.

Takže je určitě skvělé, pokud takový svůj rekreační objekt máme. Jenže pokud ho doposud nemáme, často si ho jenom tak nepořídíme. Ne proto, že by nebyla vůle nebo dostatečná nabídka, ale proto, že jsou takové nemovitosti obvykle hodně drahé. Tak drahé, že na to obyčejný člověk jednoduše nemá.

Ale i nedostatek finančních prostředků na koupi tohoto se nějak vyřešit dá. A sice jednoduše tak, že si na takovou koupi vezmeme půjčku. I když to slovo ‚jednoduše‘…

Tak jednoduché to vlastně přece jenom není. Ne proto, že by nám lidem snad nikdo půjčky nenabízel, ale proto, že jde v případě nákupů nemovitostí o tolik peněz, že se je finanční instituce přece jenom kdekomu půjčit zdráhají. Dlužník by je nemusel být schopen vrátit a pak by s tím byly jenom nepříjemností. Takže se žádost někoho, kdo není hodně solventní, často raději zamítne.

Ovšem nemusí tomu tak být vždy a všude. Třeba hypotéka na rekreační objekt takový problém obvykle nepředstavuje. Tu si může vzít kdekdo, i lidé, jimž zrovna moc štěstí nepřeje, kteří nejsou z pohledu bank zrovna ideální. Protože se za takovou hypotéku ručí nemovitostí, a je tedy jasné, že nebankovní společnost své peníze zpět dostane. I kdyby měla takovou zastavenou nemovitost zpeněžit.

A tak může mít kdekdo z nás svoji rekreační nemovitost. Sice za cenu dlouhodobého splácení, ale s tím už prostě nic nenaděláme.