Trh je dnes docela jiný

Když si porovnáme to, co si je možné koupit na našem trhu dnes, s tím, jaké byly naše možnosti před pouhými pár desítkami let, musíme užasnout. Ta proměna je prostě natolik radikální, že je tehdejší a dnešní situace jako pověstné nebe a dudy. A zřejmě nejmarkantnější změna u nás nastala v oblasti dovozového zboží, a z něj pak konkrétně exotických rostlin. Zatímco tehdy u nás byly vzácností pomeranče a mandarinky, o banánech se žertovalo, že jsme zemí s největším počtem dětí připadajících na jeden banán, a fronty se stály i na spoustu dalšího sortimentu, když ho náhodou zrovna přivezli, dnes už je všechno jiné. Tropické a jiné exotické ovoce se stalo běžným, a navíc se už u nás prodávají i rostliny, které jsme za oněch časů znali nanejvýš tak z knih.

Dokážete si představit, že by se u nás za dob minula prodávala dejme tomu Kava Kava? Těžko, že? Tu jsme znali jedině z křížovek. Díky kterým jsme věděli, že jde o polynéský opojný nápoj, ale nic víc. Snad nikdo z našinců tehdy neviděl Kavu Kavu na vlastní oči, snad nikdo ji nedržel v ruce. A že by ji někdo navíc ochutnal? Naivní představa. Jednak by se na něco takového nenašly ve státní kase valuty a jednak by to režim rovnou zakázal, protože se netolerovalo nic, co by našince odvádělo od reality. Snad jen s výjimkou alkoholu.

Tehdy tedy sotva někdo Kavu Kavu ochutnal. A dnes? To je to jediné, co se oficiálně potvrdit nedá. Některé národy ji běžně konzumují, některé ji mají naopak zakázanou, a co se nás týká, kdo ví, jak na tom jsme. Protože se objevují různé neověřené a pochybné návody, jak tuto rostlinu konzumovat, zaznívá třeba, že je kava kava for insomnia nebo pomáhá řešit svou konzumací něco jiného, ale všechno je to jen v neoficiální rovině. Protože oficiálně není jako potravina nebo doplněk stravy registrovaná, a tak si ji můžeme kupovat jenom jako sběratelský sortiment.

Myslím tedy, že ji určitě leckdo okusil. Ale činil tak na vlastní riziko. Což bych já osobně radši nepodstupoval.

Když si porovnáme to, co si je možné koupit na našem trhu dnes, s tím, jaké byly naše možnosti před pouhými pár desítkami let, musíme užasnout. Ta proměna je prostě natolik radikální, že je tehdejší a dnešní situace jako pověstné nebe a dudy. A zřejmě nejmarkantnější změna u nás nastala v oblasti dovozového zboží, a z něj pak konkrétně exotických rostlin. Zatímco tehdy u nás byly vzácností pomeranče a mandarinky, o banánech se žertovalo, že jsme zemí s největším počtem dětí připadajících na jeden banán, a fronty se stály i na spoustu dalšího sortimentu, když ho náhodou zrovna přivezli, dnes už je všechno jiné. Tropické a jiné exotické ovoce se stalo běžným, a navíc se už u nás prodávají i rostliny, které jsme za oněch časů znali nanejvýš tak z knih.

Dokážete si představit, že by se u nás za dob minula prodávala dejme tomu Kava Kava? Těžko, že? Tu jsme znali jedině z křížovek. Díky kterým jsme věděli, že jde o polynéský opojný nápoj, ale nic víc. Snad nikdo z našinců tehdy neviděl Kavu Kavu na vlastní oči, snad nikdo ji nedržel v ruce. A že by ji někdo navíc ochutnal? Naivní představa. Jednak by se na něco takového nenašly ve státní kase valuty a jednak by to režim rovnou zakázal, protože se netolerovalo nic, co by našince odvádělo od reality. Snad jen s výjimkou alkoholu.

Tehdy tedy sotva někdo Kavu Kavu ochutnal. A dnes? To je to jediné, co se oficiálně potvrdit nedá. Některé národy ji běžně konzumují, některé ji mají naopak zakázanou, a co se nás týká, kdo ví, jak na tom jsme. Protože se objevují různé neověřené a pochybné návody, jak tuto rostlinu konzumovat, zaznívá třeba, že je kava kava for insomnia nebo pomáhá řešit svou konzumací něco jiného, ale všechno je to jen v neoficiální rovině. Protože oficiálně není jako potravina nebo doplněk stravy registrovaná, a tak si ji můžeme kupovat jenom jako sběratelský sortiment.

Myslím tedy, že ji určitě leckdo okusil. Ale činil tak na vlastní riziko. Což bych já osobně radši nepodstupoval.